Tomáš Šebek

Český sen se může splnit každému, apokalypsa se nekoná ...

21. 12. 2012 9:55:00
Bonjou a tout moun, m santim kontan e m rekonesan anvè nou pou tout sa ke nou fè pou mwen ak tout fanmi'm, kote nou ban' m opòtinite pou 'm rantre nan yon gro Inivèsite konsa, kote m pat jan'm imajine ni reve yon bagay konsa. Pou tèt sa, map pwofite ti moman si la pou remèsye nou nan yon fason trè spesial. Kidonk, map garanti nou ke map rive Doktè a kan menm kòm jan nou gen pou'n edem nan. Map swete'n yon jwayez Nwèl ak yon Bòn ane.

Lenko, Pavle a vy všichni ostatní. Tohle je kreolská zpráva od Lyonela, jehož příběh vás zaujal natolik, že jste zahodili listopadový účet za nohy v teple a namísto plynárny podpořili sen jednoho haiťana. Anebo na to alespoň myslíte, ne? Píše asi tohle: "Ahoj všichni. Mám radost. Jsem vděčný za všechno, co jste pro mě a moji rodinu udělali. Dali jste mi možnost studovat na velkolepé Karlově Univerzitě. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se mi to někdy splní. A tak bych vás v tomhle vánočním čase pozval ke speciálnímu zamyšlení. Slibuji, že budu jednou dobrý doktor, kterým mi pomáháte být. Veselé Vánoce a Šťastný nový rok!" Na Haiti ví, co je woo-doo. Podle něj žádný konec světa nebude ...

Podporuji doktora Lyonela:

Číslo účtu: 35-7230980237/0100

MEDUKA, o.s., IČ: 27020746, Lékařský dům, Sokolská 31/490, 120 26 Praha 2
To je síla! Pohledy Lyonelovo účitelů jsou míň sentimentální a více pragmatický. Jeden z těch, kteří mu nejvíce pomohli k tomu, aby studium na lékařské fakultě vůbec zahájil, při osobním setkání s ním prohlásil: "Musíme si dávat bacha, aby naši studenti byli ti nejlepší. To proto, že jednou i my budeme jejich pacienty ...". Já bych to řekl ještě jinak: "Moc nekecej, Lyonel, a koukej šprtat!"

A není to fejk?

Jo. Mohl sem si to celý vymyslet. Jako ta Elena z Ruska, co mi furt psala mejly, že potřebuje kamna, aby se spolu se sestrou vohřála. Teda až do doby, než jí ten plán trochu vyhořel na odesílacích IP adresách z Holandska a Švédska a zařadila se mezi tisíce jiných, votravných spamerů. Mimochodem, víte jak se podle nejnovějších doporučení bojuje se spamem? Nejlepší, když všichni odpovíme, že fakt moc chcem poslat ty kamna. Pokud se spamující odesilatel neuvaří ve vlastní šťávě odmítajících odpovědí (jakože ne-e, bude lepší poslat radši asi ty prachy ...), tak se zcela jistě usmaží v žáru rozpálených serverů, který tím hromadnym mejlovánim nazpět rozfajrujeme doběla!




Dostal jsem šanci. Místo, aby se fotil můj xicht společně s Nečasovo, navrhnul jsem portrétovat Lyonela a ještě lépe malýho Leonarda. A tak jsme to taky s panem fotografem Herbertem Slavíkem narafičili. Teda hlavně pan Slavík. Já tam jen tak seděl s Leonardem na klíně. Leo si hrál s hračkama, co vyrábí senátor Jaroslav Zeman. Dal mu hned dvě. Žábu zahodil a žirafu miluje. Tereze Maxové se Leo líbil stejně jako se líbil všem ostatním. A tak se moje obavy, že dvouletýho Leonarda na focení bez rodičů neuhlídám, úplně rozplynuly. Furt byl ňáký babě na klíně. Počkejte. Uvidíte sami, až naplní noviny!




69. den mise Haiti, 16.10. 2010, dárky

... Poslední dny se snažim rozdat všechno, co mám a co fakt nepotřebuju. Ve skutečnosti si domu potřebuju vzít akorát svoje myšlenky, zápisky a fotky. Někomu dávam český prachy jako suvenýry, USB data disky, gelovou desinfekci, léky, elektrikářskou pásku, zavařovací gumičky, repelenty. Rozdal bych i fusekle, kdyby je někdo chtěl. Lyonelovi dávám foťák. Celou dobu pro mě fotil a točil, když jsem já nemohl. Do obalu mu strkám něco navíc, o čem se nemůže psát, protože jsem ještě pořád Lékař bez hranic a ne Tomáš z lesa, a musim ctít formální pravidla. Doufám, že mu dávám dárek k jeho budoucí inauguraci ministrem zdravotnictví. A myslim to naprosto vážně! ... zápisky z mise Mediciman.cz

Kolegyně Andrea si vzala na starost hadry, ve kterých tady bude Lyonelovo rodina v zimě běhat. Spunktovala další maminy a tak si toho Lyonel domů natahal na malej sekáč. Jednou jí taky půjčil Leonarda na hlídání. Málem mu ho už nevrátila. Michal je advokát. Má kamarády právníky. Vobešel jich skoro desítku, aby je přesvědčil, že na hromadění světskejch statků bude ještě čas. Šárka a Michal taky. Antonín řídí jednu bankovní pobočku. A tak má Lyonel celkem prima studentskej účet.




Petra, Iva, Irena a ostatní z Jižní Ameriky držely palce na vízech tak dobře, že se letenka Haiti -> Praha stala skutečností. Markéta, Michaela, Vladimíra zase poňoukaly zaměstnavatele k takové sociální odpovědnosti, až se oslíček otřásl hned několikrát. Helena, Pavel, Jarmila, Petra a další dělají neziskové sociální a právní poradenství daleko líp než státní mudrcové. Helena, Martin, Ota, Petr, Jiřina, Martina, Tomáš, Markéta, Roman, Hana, René, Michal a desítky dalších se prostě rozhodli, že to je dostatečně ulítlej nápad na to, aby ho podpořili. Dík.

Lyonelův popitevák

"Hi Tom, guess what? Glory to the Lord in the highest skies. I get a big B for my dissection. Thanks a lot!". Děti mi občas píšou ze školy, když se jim zadaří pěkná známka. Lyonel dělá totéž: "Tome, hádej co? Chvála Bohu na výsostech. Dostal jsem velký B z popiteváku!". Jo, na začátku stály Lyonelovo školní výsledky zahovno. Střední na Haiti, pět let ze školy a tak. Byli byste horší. Pak se do toho vložil Honza, co daroval všechny potřebný učebnice, a David. Ten hlavně. Prošprtal se s Lyonelem celejma zimníma pitvama. A tak se rozplynula katastrofa o nic menší než hurikán Sandy a slunce ozářilo zářivý úsměv Lyonela pobíhajícího v plášti mezi mrtvými těly na anatomickym ústavu. Kromě anatomie ladíme taky histologii a biofyziku. To jsou ty nejdůležitější z prváku na medicíně. Jednoho by překvapilo, jak moc nám s tím pomáhají učitelé. A nemuseli by.




... Koumon ou ye? Mon cheri! Mon cheri! Brečí a drží mě za hlavu. Tahá mě za vlasy. Ale vlastně to dělá strašně šetrně. Jsme na ambulanci a převazuju drobnou ránu na noze asi dvaadvacetiletý holky. Já pracuju, sestra Rachel asistuje, překladatel Lyonel překládá a ona drží moji hlavu ve svých dlaních. Jsou to zážitky, co možná už nikdy nezažiju. A proto si to nechám líbit, ačkoliv bych se normálně asi trochu vohradil. Haiti je o emocích a o dotycích.

Další je sádrování dvoudenního prcka. Má zlomenou stehenní kost a jinou možnost tady nemám. Je to moje druhá taková sádra v životě - moje druhá na Haiti. Motám to s účastí dalších čtyř lidí. Je to krásná spolupráce. Je tam internistka Sneha, Lyonel jako překladatel a zkušenostma už vlastně doktor, místní dětskej doktor a já jako hlavní moták. Chybí už snad jen někdo z logistiků. Na začištění by se nám totiž hodila nějaká pěkná stavební páska ... [10. prosince 2010] zápisky z mise Mediciman.cz

Apokalypsa se nekoná ...

Měl jsem na zahradě krtka. Už vod léta. Rafinovanej parchant. A pořádnej korbič. Dělal hromady jakoby mi tam dole jezdil z bobíkem. Pravidelně jsem po něm uklízel a domlouval mu. Když jsem vyvezl deset hlínou plně naloženejch koleček, zašel jsem se poradit s odborníky. Chytat nebo vražda?, opáčili. Chytat, hraju si na humanistu. Dostal jsem dvě trubky se zapadajícíma dvířkama. Instaloval jsem je celkem třikrát. Dvakrát je zabetonoval jílem. Potřetí utrhnul ty dvířka. A dost! Chtěl jsem mu utrhnout nožičky ... Z původních doslova výbušnejch plánů ale sešlo, ačkoliv jsem se chtěl hodně inspirovat od Kesslera Kniggeho ...

Tři měsíce mi pije krev. Ale já se přesto rozhodl, že to půjde po dobrym. Namaloval jsem mu na silnici před náma takovej malej, dojemnej přechod pro krtky, kterej bude jako jeho únikovym přechodem na sousední pozemky. A teď ho tím směrem začínám ze všech stran "léčit". Některý díry jsem votevřel. Prej nemá rád průvan. Do jiných jsem uložil pomerančovou kůru. Ta mu smrdí. Psice jsem naučil fekálovat na vrcholky kopečků a když se netrefí, velice rád ty třešničky na dortech přesouvám na správná místa. Asi celkem jasný proč. Jo a v noci jdu ... jdu se tam prostě vychcat! Nebojte se. Každej den někdo zažívá apokalypsu a pokaždý je tady někdo, kdo to narýsuje a pomůže vám přejít. Aspoň doufám.

...Kdyby to bylo napsaný česky nebo anglicky, byl bych míň zmatenej. Je to ale francouzsky a já vůbec nechápu, co se v tý podělaný kartě píše. Pacienta neznám a překladatel Lyonel tu před chvílí byl a už není. Po dvou minutách zjišťuju, že se dívám do úplně jiný složky. Doprdele, česky povidám. Nemůžou tu správnou najít. Holky na ambulanci pochopily, že dneska nemám dobrej den. Začaly kmitat a hledají "dosijé". Někam ho zahrabaly. Je tu bordel, vedro na chcípnutí, pacienti nejsou seřazení, nikdo neví, kdo je na řadě a čí je, nejsou udělaný kontrolní rentgeny ...

Těsně před výbuchem papiňáku vodcházim na vzduch a bez překladatele ve vzteku překvapivě hladce francouzsky vysvětluju, že mají pět minut na to, aby bylo všechno připravený. Pak že se vrátim zpátky a začneme normální ambulanci ... Dveře letí, do dveří vchází Lyonel, v ruce drží správný složky, dává instrukce prvními pacientovi, ostatní se řadí do fronty, část odchází správnym směrem na rentgen ... [18. dubna 2012, Haiti podruhé] zápisky z mise Mediciman.cz

Pěkný svátky, velkej dík a peněžité přebytky stávajícího roku i dalších let zasílejte na podporu doktora Lyonela na výše uvedenej účet. Aloha
Autor: Tomáš Šebek | karma: 18.52 | přečteno: 2083 ×
Poslední články autora