Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Český sen se může splnit každému, apokalypsa se nekoná ...

Bonjou a tout moun, m santim kontan e m rekonesan anvè nou pou tout sa ke nou fè pou mwen ak tout fanmi'm, kote nou ban' m opòtinite pou 'm rantre nan yon gro Inivèsite konsa, kote m pat jan'm imajine ni reve yon bagay konsa. Pou tèt sa, map pwofite ti moman si la pou remèsye nou nan yon fason trè spesial. Kidonk, map garanti nou ke map rive Doktè a kan menm kòm jan nou gen pou'n edem nan. Map swete'n yon jwayez Nwèl ak yon Bòn ane.

Lenko, Pavle a vy všichni ostatní. Tohle je kreolská zpráva od Lyonela, jehož příběh vás zaujal natolik, že jste zahodili listopadový účet za nohy v teple a namísto plynárny podpořili sen jednoho haiťana. Anebo na to alespoň myslíte, ne? Píše asi tohle: "Ahoj všichni. Mám radost. Jsem vděčný za všechno, co jste pro mě a moji rodinu udělali. Dali jste mi možnost studovat na velkolepé Karlově Univerzitě. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se mi to někdy splní. A tak bych vás v tomhle vánočním čase pozval ke speciálnímu zamyšlení. Slibuji, že budu jednou dobrý doktor, kterým mi pomáháte být. Veselé Vánoce a Šťastný nový rok!" Na Haiti ví, co je woo-doo. Podle něj žádný konec světa nebude ...

Podporuji doktora Lyonela:
Číslo účtu: 35-7230980237/0100
MEDUKA, o.s., IČ: 27020746, Lékařský dům, Sokolská 31/490, 120 26 Praha 2


To je síla! Pohledy Lyonelovo účitelů jsou míň sentimentální a více pragmatický. Jeden z těch, kteří mu nejvíce pomohli k tomu, aby studium na lékařské fakultě vůbec zahájil, při osobním setkání s ním prohlásil: "Musíme si dávat bacha, aby naši studenti byli ti nejlepší. To proto, že jednou i my budeme jejich pacienty ...". Já bych to řekl ještě jinak: "Moc nekecej, Lyonel, a koukej šprtat!"
A není to fejk?
Jo. Mohl sem si to celý vymyslet. Jako ta Elena z Ruska, co mi furt psala mejly, že potřebuje kamna, aby se spolu se sestrou vohřála. Teda až do doby, než jí ten plán trochu vyhořel na odesílacích IP adresách z Holandska a Švédska a zařadila se mezi tisíce jiných, votravných spamerů. Mimochodem, víte jak se podle nejnovějších doporučení bojuje se spamem? Nejlepší, když všichni odpovíme, že fakt moc chcem poslat ty kamna. Pokud se spamující odesilatel neuvaří ve vlastní šťávě odmítajících odpovědí (jakože ne-e, bude lepší poslat radši asi ty prachy ...), tak se zcela jistě usmaží v žáru rozpálených serverů, který tím hromadnym mejlovánim nazpět rozfajrujeme doběla!


Dostal jsem šanci. Místo, aby se fotil můj xicht společně s Nečasovo, navrhnul jsem portrétovat Lyonela a ještě lépe malýho Leonarda. A tak jsme to taky s panem fotografem Herbertem Slavíkem narafičili. Teda hlavně pan Slavík. Já tam jen tak seděl s Leonardem na klíně. Leo si hrál s hračkama, co vyrábí senátor Jaroslav Zeman. Dal mu hned dvě. Žábu zahodil a žirafu miluje. Tereze Maxové se Leo líbil stejně jako se líbil všem ostatním. A tak se moje obavy, že dvouletýho Leonarda na focení bez rodičů neuhlídám, úplně rozplynuly. Furt byl ňáký babě na klíně. Počkejte. Uvidíte sami, až naplní noviny!


69. den mise Haiti, 16.10. 2010, dárky
... Poslední dny se snažim rozdat všechno, co mám a co fakt nepotřebuju. Ve skutečnosti si domu potřebuju vzít akorát svoje myšlenky, zápisky a fotky. Někomu dávam český prachy jako suvenýry, USB data disky, gelovou desinfekci, léky, elektrikářskou pásku, zavařovací gumičky, repelenty. Rozdal bych i fusekle, kdyby je někdo chtěl. Lyonelovi dávám foťák. Celou dobu pro mě fotil a točil, když jsem já nemohl. Do obalu mu strkám něco navíc, o čem se nemůže psát, protože jsem ještě pořád Lékař bez hranic a ne Tomáš z lesa, a musim ctít formální pravidla. Doufám, že mu dávám dárek k jeho budoucí inauguraci ministrem zdravotnictví. A myslim to naprosto vážně! ... zápisky z mise Mediciman.cz
Kolegyně Andrea si vzala na starost hadry, ve kterých tady bude Lyonelovo rodina v zimě běhat. Spunktovala další maminy a tak si toho Lyonel domů natahal na malej sekáč. Jednou jí taky půjčil Leonarda na hlídání. Málem mu ho už nevrátila. Michal je advokát. Má kamarády právníky. Vobešel jich skoro desítku, aby je přesvědčil, že na hromadění světskejch statků bude ještě čas. Šárka a Michal taky. Antonín řídí jednu bankovní pobočku. A tak má Lyonel celkem prima studentskej účet.


Petra, Iva, Irena a ostatní z Jižní Ameriky držely palce na vízech tak dobře, že se letenka Haiti -> Praha stala skutečností. Markéta, Michaela, Vladimíra zase poňoukaly zaměstnavatele k takové sociální odpovědnosti, až se oslíček otřásl hned několikrát. Helena, Pavel, Jarmila, Petra a další dělají neziskové sociální a právní poradenství daleko líp než státní mudrcové. Helena, Martin, Ota, Petr, Jiřina, Martina, Tomáš, Markéta, Roman, Hana, René, Michal a desítky dalších se prostě rozhodli, že to je dostatečně ulítlej nápad na to, aby ho podpořili. Dík.
Lyonelův popitevák
"Hi Tom, guess what? Glory to the Lord in the highest skies. I get a big B for my dissection. Thanks a lot!". Děti mi občas píšou ze školy, když se jim zadaří pěkná známka. Lyonel dělá totéž: "Tome, hádej co? Chvála Bohu na výsostech. Dostal jsem velký B z popiteváku!". Jo, na začátku stály Lyonelovo školní výsledky zahovno. Střední na Haiti, pět let ze školy a tak. Byli byste horší. Pak se do toho vložil Honza, co daroval všechny potřebný učebnice, a David. Ten hlavně. Prošprtal se s Lyonelem celejma zimníma pitvama. A tak se rozplynula katastrofa o nic menší než hurikán Sandy a slunce ozářilo zářivý úsměv Lyonela pobíhajícího v plášti mezi mrtvými těly na anatomickym ústavu. Kromě anatomie ladíme taky histologii a biofyziku. To jsou ty nejdůležitější z prváku na medicíně. Jednoho by překvapilo, jak moc nám s tím pomáhají učitelé. A nemuseli by.


... Koumon ou ye? Mon cheri! Mon cheri! Brečí a drží mě za hlavu. Tahá mě za vlasy. Ale vlastně to dělá strašně šetrně. Jsme na ambulanci a převazuju drobnou ránu na noze asi dvaadvacetiletý holky. Já pracuju, sestra Rachel asistuje, překladatel Lyonel překládá a ona drží moji hlavu ve svých dlaních. Jsou to zážitky, co možná už nikdy nezažiju. A proto si to nechám líbit, ačkoliv bych se normálně asi trochu vohradil. Haiti je o emocích a o dotycích.
Další je sádrování dvoudenního prcka. Má zlomenou stehenní kost a jinou možnost tady nemám. Je to moje druhá taková sádra v životě - moje druhá na Haiti. Motám to s účastí dalších čtyř lidí. Je to krásná spolupráce. Je tam internistka Sneha, Lyonel jako překladatel a zkušenostma už vlastně doktor, místní dětskej doktor a já jako hlavní moták. Chybí už snad jen někdo z logistiků. Na začištění by se nám totiž hodila nějaká pěkná stavební páska ... [10. prosince 2010] zápisky z mise Mediciman.cz
Apokalypsa se nekoná ...
Měl jsem na zahradě krtka. Už vod léta. Rafinovanej parchant. A pořádnej korbič. Dělal hromady jakoby mi tam dole jezdil z bobíkem. Pravidelně jsem po něm uklízel a domlouval mu. Když jsem vyvezl deset hlínou plně naloženejch koleček, zašel jsem se poradit s odborníky. Chytat nebo vražda?, opáčili. Chytat, hraju si na humanistu. Dostal jsem dvě trubky se zapadajícíma dvířkama. Instaloval jsem je celkem třikrát. Dvakrát je zabetonoval jílem. Potřetí utrhnul ty dvířka. A dost! Chtěl jsem mu utrhnout nožičky ... Z původních doslova výbušnejch plánů ale sešlo, ačkoliv jsem se chtěl hodně inspirovat od Kesslera Kniggeho ...
Tři měsíce mi pije krev. Ale já se přesto rozhodl, že to půjde po dobrym. Namaloval jsem mu na silnici před náma takovej malej, dojemnej přechod pro krtky, kterej bude jako jeho únikovym přechodem na sousední pozemky. A teď ho tím směrem začínám ze všech stran "léčit". Některý díry jsem votevřel. Prej nemá rád průvan. Do jiných jsem uložil pomerančovou kůru. Ta mu smrdí. Psice jsem naučil fekálovat na vrcholky kopečků a když se netrefí, velice rád ty třešničky na dortech přesouvám na správná místa. Asi celkem jasný proč. Jo a v noci jdu ... jdu se tam prostě vychcat! Nebojte se. Každej den někdo zažívá apokalypsu a pokaždý je tady někdo, kdo to narýsuje a pomůže vám přejít. Aspoň doufám.
...Kdyby to bylo napsaný česky nebo anglicky, byl bych míň zmatenej. Je to ale francouzsky a já vůbec nechápu, co se v tý podělaný kartě píše. Pacienta neznám a překladatel Lyonel tu před chvílí byl a už není. Po dvou minutách zjišťuju, že se dívám do úplně jiný složky. Doprdele, česky povidám. Nemůžou tu správnou najít. Holky na ambulanci pochopily, že dneska nemám dobrej den. Začaly kmitat a hledají "dosijé". Někam ho zahrabaly. Je tu bordel, vedro na chcípnutí, pacienti nejsou seřazení, nikdo neví, kdo je na řadě a čí je, nejsou udělaný kontrolní rentgeny ...
Těsně před výbuchem papiňáku vodcházim na vzduch a bez překladatele ve vzteku překvapivě hladce francouzsky vysvětluju, že mají pět minut na to, aby bylo všechno připravený. Pak že se vrátim zpátky a začneme normální ambulanci ... Dveře letí, do dveří vchází Lyonel, v ruce drží správný složky, dává instrukce prvními pacientovi, ostatní se řadí do fronty, část odchází správnym směrem na rentgen ... [18. dubna 2012, Haiti podruhé] zápisky z mise Mediciman.cz
Pěkný svátky, velkej dík a peněžité přebytky stávajícího roku i dalších let zasílejte na podporu doktora Lyonela na výše uvedenej účet. Aloha

Autor: Tomáš Šebek | pátek 21.12.2012 9:55 | karma článku: 18,52 | přečteno: 2083x
  • Další články autora

Tomáš Šebek

Na Favoritu Manhattan kolem do kola (explore NYC by Favorit F1, chapter #3)

Chci jízdenku na kolo, strejdo! Pokladní na stanici Long Beach nechápe a furt dokola mluví o bike permit. Nechci permici! Chci jednorázovou jízdenku do centra NY, chápeš?!

19.6.2018 v 12:43 | Karma: 14,96 | Přečteno: 643x | Diskuse| Sport

Tomáš Šebek

Na americký cyklostezce na kole pod pokutou $250! (explore NYC by Favorit F1, chapter #2)

Dálnici na kole? Big thanks & fuck you! Dnes jsem chytřejší. Dnes jsem víc než chirurg! Long Beach opouštím přes Island Park na sousední, vlastní Long Island. Intervalový tréning z červené na čevenou po 200 metrech pokračuje ...

16.6.2018 v 18:28 | Karma: 12,88 | Přečteno: 836x | Diskuse| Sport

Tomáš Šebek

Na kole po dálnici! (explore NYC by Favorit F1, chapter #1)

Já si říkal, nevjížděj tam! Vybočit jedinou silnicí z východního cípu Long Beach mimo ostrov samozřejmě lze. Po dálnici. Na Favoritu F1, co narvaným americkým kárám fakt nestačí. Speed limit 55 nepřesáhnu, to je mi teď už jasný ..

14.6.2018 v 5:31 | Karma: 23,35 | Přečteno: 926x | Diskuse| Cestování

Tomáš Šebek

Z Long Beach na Manhattan (explore NYC by Favorit F1, chapter #4)

Na konci Ohio Ave vlevo. Stoupám do pedálů a držím 36kmh na rovince. Jako obvykle se vztekám s dírama velikosti jednoho Favoritu, trpím s kotoučovkama, když dobržďuju na všech(!) křižovatkách na červenou. Smart city Long Beach!

12.6.2018 v 5:50 | Karma: 15,42 | Přečteno: 567x | Diskuse| Sport

Tomáš Šebek

Afghánistán, mise 2, den 23: Bezesné noci

Ratatatatatatata, ratata ... tata, bum, bum ... 6:09 budíček. Po hodině spánku. Nejdřív štěkající kalachy. Pak kulometná palba. Následuje několik výbuchů. Ne, dneska neslaví. Tohle trvá tři minuty, a to je podezřele dlouho.

2.11.2015 v 9:00 | Karma: 18,50 | Přečteno: 1917x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Afghánistán, mise 2, den 13: Je jaro a budí se mi hlavy

Jsem desetiletej kluk. Chodím, běhám, mluvím, umím počítat. Mám paměť. Někde uvnitř mě je moje já. Uvědomuju si sebe sama. Jmenuju se Rahmudin. Běžím po ulici. Auto. Rána do hlavy. Pouštím draka z ruky...

6.8.2015 v 8:00 | Karma: 20,61 | Přečteno: 1308x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Afghánistán, mise 2, den 3: Z letiště rovnou do břicha a pak do hlavy

Už jsem zase v Kundúzu a začínám psát čtvrtý díl nekonečného příběhu na cestách s Lékaři bez hranic.

3.8.2015 v 6:00 | Karma: 20,83 | Přečteno: 1465x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Výbuch bude v pět! Afghánistán, den 13.

Rána jako blázen. A docela blízko. Jako když se u nás doma střílí v lomu. Poslouchám do ticha. Začínají sirény, policajti a hasiči. Čekám na telefon z nemocnice. Terénní koordinátor už zběsile telefonuje. Potkám ho za pár minut na schodech. „Tak co? Nějaký raněný?“ „Ne. IED (improvised explosive device / podomácku vyrobená výbušnina) na západním cípu města, nikdo zraněnej.“ Víc mě nezajímá, to není práce pro mě. Ještě přijde hromadná esemeska s hlášením. Ale tak jako při zemětřesení na Haiti, cvičně si zabalím baťůžek se základními věcmi, penězi a doklady. Je to takové mentální cvičení. A pak už na to zase zapomenu. Střelba a výbuchy sem prostě zatím patří. Poslední mezinárodní vojenské jednotky odtud odjely před týdnem. Němci.

19.1.2014 v 8:50 | Karma: 16,41 | Přečteno: 1848x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Půlnoční trepanace lebky, Afghánistán, den 12.

Nemám rád klidná období. Znamená to, že se něco chystá. Tři ze čtyř postelí na JIPu jsou volné, skoro 10 volných je pak na oddělení čítajícím celkem 60 lůžek. Doktoři na pohotovosti koukají do zdi, v nemocnici se nehne ani molekula vzduchu... Je jasné, že přijde strašlivý masakr!

18.12.2013 v 11:45 | Karma: 24,55 | Přečteno: 2788x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Mezi půlky ti granát zastrčím …, Afgánistán, den 7.

To není nápěv hardcorové startup kapely. To je realita dnešního rána. Když jsem dorazil do nemocnice, a tentokrát jsme dost spěchali, už je na sále. Na místě pravé kyčle má díru jako vrata, která vedou do břicha. Sotva břicho otevřu, valí se vlny tmavé, žilní krve.

12.12.2013 v 9:04 | Karma: 25,78 | Přečteno: 3077x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Tohle není pohádka ..., Afgánistán, den 6.

Zakázali tady motorky. Proto je relativně klid, říkají všichni. Je fakt, že v noci mě zatím nikdo moc nebudil. Zakázali je proto, že se z nich prováděly cílené atentáty. Jeden řídí, druhý střílí na cíl, většinou velice přesně. Policajti ty motorky v Kundúzu zrekvírovali do jediné...

10.12.2013 v 7:00 | Karma: 16,13 | Přečteno: 1620x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Píchal jsem do srdce ..., Afgánistán, den 5.

Řekněme, že jsem dnes zažil ještě bezprostřednější pocit zachráněného života než obvykle. Je mu čtrnáct a přišel s prostřeleným srdcem asi. Ale popořádku...

8.12.2013 v 8:31 | Karma: 20,94 | Přečteno: 2195x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Dneska máme lidský játra, Afgánistán, den 3.

Otevírám břicho. Od příjmu na sál asi 7 minut, včetně rentgenu, sona, odběrů a kanyly. Tak to jsem nikde neviděl. V břiše za minutu. Když není z čeho, prostě to nekrvácí. Do bot mi crčí panáky tmavé krve. Nic než krev. Zřejmě všechna, co jí tenhle třicetiletý borec má, je teď mezi střevními kličkami. Do toho všude srůsty z předchozí laparotomie. Bude to z jater, myslím si. A pak mi trvá dalších minimálně 10 minut, než se k nim přes nekonečné srůsty dostanu...

7.12.2013 v 7:41 | Karma: 23,19 | Přečteno: 2763x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Mapa bombových útoků a přelet do Kundúz, Afgánistán, den 2.

Noc nebyla dobrá. Pod oknem přecházel hlídač. Budil mě. V dálce zněla občasná střelba. Ve dvě ráno jsem byl vzhůru úplně. Dostal jsem totální stíhu, že bude zemětřesení. Nevím proč. Asi jsem si před spaním četl zprávy. Dvakrát za sebou se země třásla u sousedů v Pákistánu. Otevřel jsem si dveře. To jediné jsem si zapamatoval v rámci prevence a včasného útěku. Ten betonový strop nade mnou mě štve...

6.12.2013 v 9:58 | Karma: 16,36 | Přečteno: 1551x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Kábul a přivítání od Šeherezády, Afgánistán, den 1.

Když po celodenním půstu večer luxuju původně narvanou lednici a, i když čůrkem, dávám si v koupelně teplou sprchu (!), říkám si, jestli jsem na nějaké dovolené, řekněme někde na privátě v Chorvatsku. A když si po roce a půl peru v umyvadle spodky (chápejte, naposledy jsem si je sám a ručně pral na druhé haitské misi, ne že si beru čisté prádlo jen jednou za osmnáct měsíců) a dívám se na sebe do zrcadla, připadám si s těmi fousy víc jako Afghánec než všichni ti Afghánci kolem mě! Tak jsem v Kábulu, nebo co?

5.12.2013 v 11:53 | Karma: 16,88 | Přečteno: 1705x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Afgánistán, den 0, začínáme ...

Tak jo. Sedim v Istambulu na letišti, je půl třetí ráno a mně už je všechno jedno. Měl bych si prohlížet svoje nový sousedy, co je vysypou jako mně, ale únavný už je jen udržet víka trochu votevřený směrem k letadlu, aby neuletělo beze mě. Odpolední strach, stres, výčitky a stesky vystřídalo totální tupo. Tělo potřebuje odpočívat a je mu šumák, co si o tom myslí mozek.

7.10.2013 v 20:13 | Karma: 13,45 | Přečteno: 1810x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Haiti - 62. den (Transplantace kůže)

[8.12. 2010] Koumon ou ye? Začínam mít problém popisovat svoje každodenní zážitky. STOP. Fakt mi to pomalu splývá. STOP. Už to jsou jen vteřiny, který si z hodin ve dne strávených pamatuju. STOP. Sju-Tian-Goš (podprsenka), zdraví mě Chica. STOP. Ta venkovní sprcha v prosincový noci fakt studí. STOP. Ten tureckej hajzl už me fakt sere. STOP. A to vedro na chcípnutí v kontejnerovym operačnim sále taky. STOP. Chlapík po operaci mozku mě dneska pozdravil. STOP. A zapomněl jsem pochválit instrumentářku, která mi asistencí nad chirurga pomohla z toho břišního maléru předevčírem. STOP.

17.1.2013 v 13:30 | Karma: 14,19 | Přečteno: 1222x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Haiti - 63. den (Dočkal jsem se císaře)

[9.12. 2010] Koumon ou ye? Kdo si počká, ten se dočká. Dneska jsem se dočkal toho, nač jsem od začátku čekal. Dneska jsem završil svoji gynekologickou minizkušenost. Dneska jsem porodil dva zdravý kluky cestou, kudy chodí císaři. Dneska jsem sám udělal dva císařský řezy. A dneska jsem si taky uvědomil, jak moc jsem si kolem sebe zvyknul na lidi od Lékařů bez hranic. Jak je mám rád, jejich humor a jak mi budou scházet. Zkusim vymyslet, jak otevřít misi u nás v nemocnici v lese ...

15.1.2013 v 7:00 | Karma: 15,86 | Přečteno: 1543x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Haiti - 54. den (Tyvole, operoval jsem mozek!)

[30.11. 2010] Koumon ou ye? Včera jsem tak přemejšlel, co asi dneska ukážu chlapíkům z Český televize. Aby to bylo průřezový. Aby tam bylo všechno z práce Lékařů bez hranic tady v Leogane. Večer to za mě vyřešila madam náhoda. Připravila nám na dnešek komplikovanou zlomeninu stehenní kosti i střelný poradnění. Ještě v osm ráno jsem ale netušil, že za pár hodin budu poprvý ve svym životě operovat mozek! Tohle nevymyslí ani nejlepší scénárista ...

13.1.2013 v 20:39 | Karma: 23,29 | Přečteno: 2020x | Diskuse| Ostatní

Tomáš Šebek

Kde vychladíš pivo i na přímém slunci?

Ahoj Lenko! Dneska jsem Tě potkal poprvý. Aniž bych já cokoliv věděl o Tobě, Ty mě znáš z blogu. Vy ostatní už dál nečtěte! Řádky dál jsou asi starej škvár ... A pokud přece snad, laskavý čtenář Ti, Lenko, doufám odpustí, že jsem se díky Tobě ještě v retrospektivě na skok dostal do země, kde se pivo vychladí i na přímym slunci. Do Irska, voe.

25.11.2012 v 11:30 | Karma: 19,59 | Přečteno: 2269x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 38
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2087x
Můj indiánský pradědeček mi odkázal motorovou pilu. Udělal to hned potom, co s ní v opilosti uříznul nohu svému krajanu, který s ním onoho osudného prvního máje putoval za účelem podřízutí májky v sousední vsi. Stál blbě, májka byla moc blízko nohy, chyběly centimetry ... (www.mediciman.cz, březen 2005)

Seznam rubrik